Dance

Tanec je všude a ve všem. Je to přirozený pohyb.

I ty můžeš tančit. A pokud začneš, tvůj svět bude barevnější, svobodnější a uvolněnější.

Rozpis kurzů najdeš tady

Příroda na Krétě

Rozkvetlé keře, struktury kamene, pohyby vln.
A člověk pozoruje a žasne.
Jsme tu snad po osmé a stále mne to nepřestane fascinovat.

Cesta do hor

Brzy pojedeme do Řecka. Po dvou letech, kdy jsme s Janisem intenzivně pracovali, si opět sedneme na obrovské kameny na naší oblíbené odlehlé pláži. Charis je bude rozbíjet, velký o malý, podobně jako se vlna roztříští o jeden z kamenů na břehu. Tento pohyb vln bych mohla pozorovat hodiny a hodiny.

Moje tělo za poslední dva roky protančilo nespočet hodin. Spousta nadherných setkání s lidmi na lekcích, kurzech i workshopech. V červnu jsem původně měla v plánu vypsat otevřené lekce. Kurzy končí posledního května, a tak pro open classy mělo být více prostoru. Ale budeme v horách, a tak si spolu užijeme úžasné lekce tance, jógy a relaxací až přes léto v červenci a srpnu. Krásné léto, moji milí.

“Body sense is the ability to feel our movements, body sensations, and emotions in the present moment.”
(Alan Fogel)

Bílé triko a rýhy na milovaném kameni

Kdesi na jihozápadním pobřeží Kréty, před 8 lety. To jsme s Janim začali Krétu teprve objevovat. A tohle byla jedna z prvních fotoserií, které jsme tam společně vytvořili. Každá ta série byla a je vždy jako jeden příběh, jeden rok života na krásném ostrově. Každá z nich je jiná a má pro nás velký osobní význam.

Spousta z vás má dojem, že tam máme rodinu, za kterou jezdíme. Ne, není to tak. Krétu jsme objevili sami a dnes už tam máme přátelé. Ale pořád je tam spousta spousta míst, které jsme ještě nenavštívili. To triko mám furt.. má už dost děr,ale já ho tak miluju.

Měj se moje milá Chrisanthi, však se zase brzy uvidíme.

Dash

Dance for my man

Vnímavost / Perceptiveness

Plná pozornost k dechu a tělu. Ano, když cvičíme, na jedné úrovni zapojujeme svaly, kosti, fascie, tok tekutin v těle (krev, lymfa). Na jemnější úrovni ovlivňujeme energii v těle - v tibetšině LUNG neboli prána, čchi.

Jóga je pro mne místem zklidnění, usebrání a spočívání. Kultivujeme svou sílu, výdrž, vitalitu, ale také jemnost, uvolnění a klid.

Rozvíjíme VNÍMAVOST.

A víte proč?

Empatie je totiž hodnota. Naučíme-li se být vnímaví k sobě, budeme to umět také směrem k ostatním. A to se projevuje ve vše, co děláme. Můžeme jít po povrchu anebo můžeme jít do hloubky. Záleží, co si vyberete. Jedno je však důležité, je potřeba to trénovat. Kultivovat a rozvíjet. Jakou každou jinou dovednost, která nám může být v životě užitečná a přináší nám radost a smysl.

Kréta 2021

Letos se nám s Janim podařilo udělat hodně fotek. Což v těch předchozích letech ještě nešlo, protože Charisek potřeboval naši pozornost. Bylo pro nás přirozené více fotit naše společné chvíle, rodinu. A tak jsem byla jsem zvědavá, jak to bude letos. Já měla v hlavě pár obrazů a témat, které jsem chtěla ztvárnit. A taky jsem se těšila na naši společnou práci s Janim. Když fotíme, umíme se zkoncetrovat a soustředit. Známe se. Když fotíme, vnímám krajinu, splývám s ní. Chari je opodál. Bylo úžasné pozorovat, jak se v době, kdy jsme fotili, kreativně vyjadřoval i on. Po svém. Hrou. Zkoumáním. Lezením. Zuby mu ve vodě večer drkotaly, ale potřeboval dodělat svou "práci" s pískem. Pak fotíme další sérii, na jiné pláži a najednou ho vidím na docela vysokých kamenech. Našel si cestu, jak tam vyšplhat. Pak si tam nahoře sedne a hledí na moře. Na chvíli je ve svém tichu. Jiný den huláká a radostně skáče v soutěsce. Učíme se nerušit, když tvoříme. Abychom se pak mohli setkat a se zájmem pozorovat své výtvory.

Krásné vzpomínky.

Můj muž fotí živelně, a vždy uctivě, s velkým respektem. Dává svobodu té divokosti, kterou s Charim oplýváme. Umí zachytit naši citlivost. Umí vidět přírodu tak, jak je, aniž by bylo potřeba ji měnit.

Photo: Taka Tuka photo

Přirozenou zastávkou na cestě z Anidri přes Prodromi do Sougie je místo téměř na vrcholcích u modrobílého kostelíku. Od něj se vine od improvizované branky z armatur krásná cesta s trvalým výhledem na Bílé hory, lemovaná silnými borovicemi. Vichr padá z Bílých hor zprudka a do nebe běží po hřbetech těchto borovic.
Ty šumí a chrastí. Poslední generace šišek, zelenavě hnědých, je pevná jak kameň. Druhá, nejnádherněji hnědá, chystá se pustit semena a poodhaluje jejich křidélka ale stále je mateřsky drží. Nejstarší generace šedivá, chrastí ve větru třením se o tuhé jehlice. Povrch cesty je pevný a má popelavou barvu. V zákrutách je navečer stín, za zatáčkou plné světlo a teplo. Kráčím silou přes lýtka. Dýchám nosem zprůchodnělým mořem vůni borovic.
A vnímám milovanou krajinu srdcem zprůchodnělým krásou.
[Taka Tuka]