
Odpoledne probíhal taneční průvod městem. Honza naplánoval trasu a my se na různých místech zastavovali a tančili v brněnských ulicích. Večer od 19:00 h jsme se všichni sešli na Náměstí Svobody a tančili. Chci tímto poděkovat všem svým tanečníkům z mých lekcí a kurzů, že přišli, a fakt naplno tančili. Já měla za sebou tři dny plné workshopů a vystoupení, byla jsem už strašně unavená. Když ale vidíte pohybové perpetuum mobile Honzu Ondrušku, který je schopen, s pusou od ucha k uchu, tančit bez zastavení celé dvě hodiny (zažila jsem ho na party, kde jsem mu musela půjčit asi tři suchá trika, protože tančil od desíti večer do tří do rána, nekecám!), tak vám to nedá a prostě se hýbete přes únavu a jdete až na dřeň.

Lidé se zastavovali a pozorovali nás, některým stud nedovolil se k nám přidat, někteří ho zlomili a přidali se do víru s námi. Já zas poznala nové lidi, jako třeba Laďku Holčíkovou, kterou jsem vytáhla do kruhu tance, přišla pak i na workshop s Benitem. Chtěla si zase zatančit. Baví mě být součástí procesu, kdy se v člověku něco zlomí, křupne skořápka studu a on začne tančit, fascinován pohybem, uhranut svou vlastní touhou se po svém vyjádřit.
Strašně moc jsem si ten den užila.

