Letos se nám s Janim podařilo udělat hodně fotek. Což v těch předchozích letech ještě nešlo, protože Charisek potřeboval naši pozornost. Bylo pro nás přirozené více fotit naše společné chvíle, rodinu. A tak jsem byla jsem zvědavá, jak to bude letos. Já měla v hlavě pár obrazů a témat, které jsem chtěla ztvárnit. A taky jsem se těšila na naši společnou práci s Janim. Když fotíme, umíme se zkoncetrovat a soustředit. Známe se. Když fotíme, vnímám krajinu, splývám s ní. Chari je opodál. Bylo úžasné pozorovat, jak se v době, kdy jsme fotili, kreativně vyjadřoval i on. Po svém. Hrou. Zkoumáním. Lezením. Zuby mu ve vodě večer drkotaly, ale potřeboval dodělat svou "práci" s pískem. Pak fotíme další sérii, na jiné pláži a najednou ho vidím na docela vysokých kamenech. Našel si cestu, jak tam vyšplhat. Pak si tam nahoře sedne a hledí na moře. Na chvíli je ve svém tichu. Jiný den huláká a radostně skáče v soutěsce. Učíme se nerušit, když tvoříme. Abychom se pak mohli setkat a se zájmem pozorovat své výtvory.
Krásné vzpomínky.
Můj muž fotí živelně, a vždy uctivě, s velkým respektem. Dává svobodu té divokosti, kterou s Charim oplýváme. Umí zachytit naši citlivost. Umí vidět přírodu tak, jak je, aniž by bylo potřeba ji měnit.
Photo:
Taka Tuka photo
Přirozenou zastávkou na cestě z Anidri přes Prodromi do Sougie je místo téměř na vrcholcích u modrobílého kostelíku. Od něj se vine od improvizované branky z armatur krásná cesta s trvalým výhledem na Bílé hory, lemovaná silnými borovicemi.
Vichr padá z Bílých hor zprudka a do nebe běží po hřbetech těchto borovic.
Ty šumí a chrastí. Poslední generace šišek, zelenavě hnědých, je pevná jak kameň. Druhá, nejnádherněji hnědá, chystá se pustit semena a poodhaluje jejich křidélka ale stále je mateřsky drží. Nejstarší generace šedivá, chrastí ve větru třením se o tuhé jehlice.
Povrch cesty je pevný a má popelavou barvu. V zákrutách je navečer stín, za zatáčkou plné světlo a teplo. Kráčím silou přes lýtka. Dýchám nosem zprůchodnělým mořem vůni borovic.
A vnímám milovanou krajinu srdcem zprůchodnělým krásou.
[Taka Tuka]
